Psal se červen 2020. Byli jsme čerstvě přestěhováni z města do domečku kousek od Českého ráje a těšili se na malou labradorku Miu, kterou jsme měli zamluvenou v CHS v Brně. V den mých narozenin mi chovatelka poslala fotku s narozenou Miou se slovy: „Krásné narozeniny.“ Byly to jedny z těch nejlepších narozenin, které jsem zažila a od té doby jsou pořád krásné. Mia k nám přišla na konci července 2020 a byla to láska na první pohled. Ani ve snu by mě nenapadlo, že těch labra štěstí u nás bude někdy víc.
Počátek všeho byl asi 1. prosinec 2020, kdy šla dcera s Miunkou na procházku. Mie v té době bylo necelých 6 měsíců. Pro mě asi jeden z nejhorších dnů, když Vám jako mámě zazvoní telefon v práci, že Vaši dceru porazilo na přechodě auto. A že s sebou měla malé štěně, které po srážce uteklo. V tu chvíli se mi zhroutil svět, nevěděla jsem kam volat, kam jet, co udělat.
Během chvilky volala Policie, že dceru vezou na Emergency, že mám přijet tam a čekat na sanitku. Chvilku na to volala cizí paní, která dceři dávala první pomoc, že Miu chytil pán, který byl svědkem nehody, naložil ji do auta a vezl na veterinu. Byly to neuvěřitelně dlouhé minuty a čekání.
Po 4 hodinách strávených na Emergency jsem odjížděla domů s tím, že dcera bude čekat do rána na operaci a já pojedu řešit stav Miunky. Klepala jsem se strachy. Když jsem ji viděla, jak mi připajdala naproti, rozbrečela jsem se. Bylo nám řečeno, že místní paní doktorka neměla UZ a RTG a máme jet do Prahy.
Paní doktorka přišla s nápadem, o kterém ani nevěděla, že bude startem tohoto všeho. Slova paní doktorky byla: „Miunka je malá, je šikovná – aby zapomněla na to všechno špatné, úplně nejlepší by bylo pořídit ji parťáka, který ji na to všechno špatné pomůže zapomenout.“
Nejdříve jsem se tomu bránila, že přece teď máme jedno štěňátko, do toho dceru po těžkém úrazu. Ale toto přesvědšení u mě trvalo pouhý jeden den. Již druhý den jsem obvolávala CHS a měli jsme obrovské štěstí – 21. 12. 2020 se narodila naše Rozárka a 17. 2. 2021 jsme domů přivedli Miunce čokoládovou parťačku. Z holek se ihned staly nejlepší parťačky a dodnes bez sebe neudělají ani krok.
Miunka se začínala malými krůčky zbavovat strachu z aut a přechodů. S holkami jsme začali trénovat, chodit na výstavy, připravovat se na OVVR zkoušky. Jezdili jsme po výletech, holky jsme naučili jezdit vlakem, autobusem, objížděli jsme rybníky a prostě jsme si užívali nádherného psího života.
Psal se 17. říjen 2021. Brouzdala jsem po internetu a najednou na mě vyskočil smutný, utrápený labradoří kluk, který hledá domov. Byl v útulku v Jičíně, necelých 20 km od nás. Nečekala jsem ani minutu, volala do útulku, domluvila si návštěvu a odpoledne po práci jsme seděli v autě a jeli.
Byla to láska na první pohled. Blondýn (jak mu začali říkat v útulku) byl utrápený, vyhublý, nešťastný, bolavý. Na řetězu strávil asi deset let svého života – řetěz zarostlý v krku, týraný hladem, bitý, bez jediného očkování, lékaře, čipu.
S námi jel rovnou domů – do tepla a teplé postele, plné misky, lásky, prostě DOMŮ. Holky ho ihned přijaly jako vůdce smečky. Blondýno jsme přejmenovali na Luckyho a od prvního dne na jméno slyšel.
Prvních pár dní byl nejistý, obhlížel terén, zjišťoval, bál se, nechtěl baštit – nebyl zvyklý, nespustil nás z očí. Luckynek vůbec nepotřeboval vodítko. Ze začátku špatně chodil, měl ochablé svalstvo. Začínali jsme malými procházkami. Každým dnem bylo vidět zlepšení. Přibral svých potřebných 15 kg a stal se z něho PAN PES.
Blížily se moje narozeniny a můj narozeninový skřítek asi usoudil, že nám do kompletní party chybí ještě černá labradorka. A tak se mně v ruce objevil „Poukaz na výběr štěňátka“ – Annie doplnila naši smešku 17. 7. 2022. Byl to černý ďábel, bylo ji všude plno, byl to lump – ale všichni ji milovali.
To léto 2022 bylo nádherné, opravdu nezapomenutelné. Ale jak už to bývá, vždy když prožíváte to největší štěstí, přijde něco nečekaného.
V polovině září 2022 jsme začaly pozorovat, že Luckynkovi se zvětšuje bříško. Vyrazily jsme na kliniku v Hradci Králové. Udělalo se sono – paní doktorka se zarazila a já věděla, že se něco děje. Přišel arogantní kardiolog, podíval se na Luckynkovo srdíško a s naprosto ledovým klidem prohlásil: „Je to obrovský útvar v srdci, asi nádor, dám Vám léky na odvodnění, ale pouze na 5 dní, protože více času mu nedávám…“ A odešel.
Zhroutil se nám svět. Rozplakaly jsme se, pusinkovaly Luckynka. Po necelých 10 minutách se vrátil se slovy: „To jste ještě tady? Můžete se jít prosím Vás vybrečet ven? Mám další pacienty…“
Obvolala jsem snad všechny kliniky. Pomohl nám úžasný pan doktor – sice nedokázal změnit diagnózu, ale jeho profesionalita a lidskost byla pro nás v tu chvíli nejvíc. Věděli jsme, že Luckynkovi moc času nezbývá, proto jsme se rozhodli, že těch posledních několik dnů mu uděláme co nejkrásnějších.
Byl 18. říjen 2022. Luckynek slavil své první přivezeniny – přesně rok, co jsme si ho z útulku přivezli. Udělali jsme dort, nakoupili dárečky, udělali spoustu fotek. Věděli jsme, že nám zbývá pár posledních dnů.
Psal se 17. listopad 2022. Byl čtvrtek, státní svátek. V pátek 18. listopadu jsme měli plánovanou dovolenou. V noci Luckynek nespal, cestoval z pokoje do pokoje a zpátky, stále dokola. Byl zmatený.
Ráno se Luckynkovi úsměv nevrátil. Jeho oči prosily. Pomalu odešel ven na zahradu, obešel ji celou dokola, podíval se do všech koutů. Pak se vrátil, přišel ke mně – mazlili jsme se snad 10 minut. Pak přešel k dceři a proběhlo to samé. Potom odešel ven, lehnul si přede dveře a začalo sněžit.
Přijela paní doktorka – velmi empatická, citlivá. Luckynek měl napíchnutou žilku, spinkal. Nadechla jsem se, podívala se na dceru, objaly jsme společně Luckynka, aby věděl a nikdy nezapomněl, jak moc ho milujeme – a kývla jsem na paní doktorku. Nechala jsem Luckynka odejít za Duhu, kde ho už nic trápit nebude.
Navždy to bude náš milovaný Pan PES, náš Luckynek. Osud mu nadělil dlouhá léta trápení a bolesti, ale těch 13 měsíců, které jsme měli možnost ho milovat, mu vynahradilo to špatné. Odešel s pocitem, že byl a navždy bude milován.
Luckynek už sice není vidět, ale jeho dušička je s námi stále a všechny nás ochraňuje, je to náš ANDĚL STRÁŽNÝ. A tak skončil příběh našeho milovaného kluka – a při volbě názvu naší CHS bylo jasné, že ponese hrdě jeho jméno. A tak vznikla naše chovatelská stanice Lucky From Paradise a Luckynek tak bude podepsán v každém jméně štěňátka, které od nás bude odcházet.